Kikoškovi se daří celkem dobře a rozhodně se nenudíme. 

 Pravidelně jezdíme na Veselý palouček na hipoterapii
 Do liberecké Saremy na KM (kognitivně motorickou) terapii
 Na fyzioterapii v turnovské nemocnici
 Užívá si i snoezelen na Speciálněpedagogickém centru pro TP a PAS v Liberci
 V bazénu jsme oproti ostatním trochu pozadu, ale to nevadí, Kikoš si to užívá a i tak dělá pokroky
 Navázali jsme spolupráci se skvělou ranou péčí Lira v Liberci
 Zdá se, že se i podařilo sehnat do školky asistentku pedagoga
 Do toho se pilně jako čmeláček připravuje na všesokolský slet
 Nebyl by to Uchytil, kdyby ještě nechodil k Jindříškovi na Karmínek

Je to měsíc, co jsme nasadili kortikoidy, které se při DMD berou celoživotně . Bylo to rozhodně (pomineme-li postupně zpracovávání a přijímání diagnózy jako takové) nejtěžší období a rozhodování. Benefity ale převažují vše ostatní. Kikoš lépe běháa skáče. Trochu víc se nám chlapec rozjedl a častěji a hlasitěji projevuje svůj nesouhlas.

Proč kortikoidy?
Tělo vyhodnocuje trhání svalů (v důsledku nulové produkce dystrofinového proteinu) jako zánět a vysílá bílé krvinky, které pomáhají poničené svaly přemenit na vazivo a tuk, což progres nemoci ještě urychluje. Kortikoidy této imunitní reakci brání a nechávají poničené svaly sloužit co nejdéle .

Na své pouti potkává Kikoš nové kamarády se stejnou diagnózou. Jedním z nich je Peťulka. S maminkou se připravují na nutnou rekonstrukci panelákového bytu, maminka pracuje na částečný úvazek, aby se Péťovi mohla věnovat, penízků tak není nazbyt .

Budeme moc rádi, když zvážíte pomoc Peťulkovi, více informací zde  https://www.donio.cz/krute-onemocneni-mi-bere-nenavratne…

Na poli genové terapie zatím nic nového – ta stávající se schvaluje v Evropě, ale my už dnes víme, že je (zatím) velmi málo účinná. Naštěstí ještě stále máme čas…